Zdravím přátelé!

Kdo by řekl, že tuhle pohádku napíše sám život ...
Čekala jsem, až se vztah Adama a Ewy nějak "vyvrbí". Marně.
Kontakty se omezily jen na ty nejnutnější typu:
"Ahoj!"
"Čau!"
"Jak se máš?"
... atd.
Kapitolu "Adam" tedy můžeme prozatím ukončit. Co mezitím dělá Ewa.
Ona říká, že chce "obyčejného" nejlepšího kamaráda, někdo jiný by to možná nazval flirtováním.
Nebyli bychom to ale v pohádce, kdyby se to ještě pořádně nezamotalo. Komplikací bude tentokrát onen Ewin "nalezený nejlepší kamarád" - Petr. Pojďme se na to tedy podívat.
Jednoho dne si prostě Ewa uvědomí: "Hele! Mám vlastně dlouholetého kamaráda! Je vtipný, celkem sympatický, dá se s ním mluvit. Udělám si z něj "nejlepšího kamaráda." Plán dobrý, ovšem jedna opravdu hodně podstatná věc nedomyšlená: Petr už víc než rok dělá všelijaké náznaky, že se mu Ewa líbí (neřekne jí, pochopitelně). Je tedy jasné, že u obyčejného přátelství to prostě skončit nemůže!
Nechme to plavat, plán může začít. Společné poslouchání hudby, neustálé přátelské objímání, hodiny trávené SMS-kováním a chatováním. Pro Ewu důkazy kamarádství, pro Petra vzrůstající naděje na vztah.
Z pohledu nás, diváků, neřešitelná situace. I když Ewa ví, co k ní Petr cítí, pořád doufá (špatná vlastnost - doufat), že z nich budou "jen" nejlepší kamarádi. Dívat se na ty dva vyvolává přinejmenším smíšené pocity mezi nimiž převažuje nekonečný údiv. Divíte se, jak někdo může být tak naivní, svým způsobem tak bezcitný, tak lhostejný. Jako vždy, pokračování musí napsat až čas.
Vaše
Nolmë.
zdroj obrázku
Je to perfektně napsané! Těším se, a ten čas by měl psát o hodně rychleji! :)