Zdravím přátelé!

Všichni je vidíme jen jako ty nechápavé, ty co přecházejí silnici uprostřed křižovatky, ti co fanaticky vykupují cukr ve slevě.
Zkuste se teď na jejich život podívat spolu se mnou jinýma očima. Zkusme je pochopit.
Je třeba si hned na začátku uvědomit, že důchodce se důchodcem nenarodil. Není to jenom nějaký nový druh otravného hmyzu. I tamten děda, co právě pokřikuje na skupinku poflakujících se týpků, si prožil svou první cigaretu. I tamta babka, co nadává na křičící dítě, si od rodičů vydupávala čokoládu. I oni si prožili své první lásky, pozdní příchody domů a hysterické výstupy od rodičů. Byli jako vy nebo já. Co se tedy stalo?
Život jim stejně jako nám proplouval mezi prsty. Nevšímali si toho. Prožili si svůj život stejně jako my. Smáli se, užívali si, žili.
Když už si všeho dosyta užili, ohlédli se. Za sebou viděli krásná léta mládí a spokojenosti. Viděli své přátele, město kde prožili dětství, dobu, ve které probíhal jejich život.
Potom se znovu podívali dopředu. Není tam už to, co viděli před tím. Budoucnost zmizela. Existuje už jen minulost a smrt. Jejich přátelé z mládí jsou pryč, místo jejich rodného domu je teď supermarket a doba, ve které žili zmizela. Všude jezdí rychlá auta, všude jsou obří města, lidé si jich nevšímají.
Najednou si uvědomí ten obrovský skok. Kdo se neumí přizpůsobit a podřídit požadavkům moderní doby, nemá šanci.
Všechno jim teď připadá jako sci-fi knížka, kterou čítávali jako malí. Utopie se teď ale proměnila na realitu všedního dne.
Někteří se nejspíš snaží všechno pochopit a pobrat. Většině se to ale stejně nepodaří. Možná že ale ani pochopit nechtějí. Zůstávají zmatení a vyděšení.
Zanedlouho tento pocit však přechází v zatvrzelost a senilitu. Vyhlašují válku proti všem a všemu, srdce jim trpkne a pokud nemají děti či jiné blízké, už jim nikdo nepomůže. Teď mají vlastní pravdu, vlastní svět.
Zemřou se silným přesvědčením, že svět je špatný, že s ním vymírá ta poslední dobrá generace.
Nakonec snad jen říct, že můžeme být rádi, že platí: vyjímka potvrzuje pravidlo. Takže doufejme, že život, který jsem tu popsala, má jen co nejméně lidí...
Vaše
Nolmë
zdroj obrázku
Hej tak teď se začínám bát toho, až budu stará!