Jaký průtok mají Niagary

8. srpna 2013 v 18:07 | Nolmë |  Žít
Zdravím přátelé!
I když MHD zrovna často nevyužívám, protože jakožto "vesničanka" k tomu nemám téměř žádnou příležitost, rozhodla jsem se z šuplíku vytáhnout jednu vzpomínku z loňského léta. A snad mi odpustíte, že se neodehrává tak úplně v autobusu MHD, nýbrž v zájezdovém autobusu.
Na úvod zatím tedy jen to, že být řidičem autobusu, je v některých případech opravdu těžké.


Loňské léto si mí prarodiče a prarodiče mého kamaráda zamanuli, že nás vezmou na dovolenou (na první pohled ušlechtilé pohnůtky nejsou tím, čím se zdají - vzhledem k našemu věku to byl poslední rok, kdy nás mohli vzít úplně zadarmo a při tom nám otloukat o hlavu, co pro nás všechno dělají). Nebyl důvod k protestům. Čtrnáct dní v Řecku u moře a zdarma - proč ne.
Následující průběh událostí byl naprosto pohodový. Nabalit se, ujistit rodiče, že se jim vrátíme, rozloučit se s domovinou a vyjet. Vyjet autobusem. Projeli jsme zbytek Česka, celým Slovenskem a vjeli do Maďarska. Do této chvíle cesta ubýhala až ukrutně rychle. Seděli jsme s kamarádem v zadní části autobusu a rozmlouvali o arcidůležitých tématech, jako "ta moucha za sklem vypadá jako Nicolas Cage", nebo "ještě chvilku a dobrovolně si zlomím zadkovou kost, aby je to donutilo zastavit a vyvětrat (protože klimatizace krapet nestíhala)". Každopádně od maďarských hranic se všechno tak nějak zpomalilo. Možná to byl jen náš subjektivní pocit, ale půl hodina tímhle tempem trvala jako celá věčnost.
Když už od nás odcházely poslední zbytky optimismu, že se z Maďarska někdy dostaneme, ozvala se příšerná rána. Několik z autobusu sice podlehlo infarktu, ale my jsme nečekaný šok přivtítali. Navíc když kamarád prohlásil:
"Jé to jsme zapli trysky, to pojdeme určitě rychleji!"
No - nejeli jsme. Asi za deset sekund se autobus definitivně zastavil. Jeden řidič vylezl ven a když se vrátil, vysvětlil nám, že kolo prasklo a že by bylo dobré, kdybychom jako všichni vylezli z autobusu, protože se vypíná klimatizace a výměna kola bude trvat dobrých třicet minut.
Optimismus se definitivně sbalil a odešel někam hodně daleko od nás a my jsme se s dalšími dvaceti lidmi seřadili na krajnici rozpálené maďarské dálnice. Kolik z nás si v tu chvíli vzpomnělo na tu skvělou (i když téměř nefungující) klimatizaci. To jsme na tom ale nebyli ještě tak špatně! Oba řidiči se převlekli do dlouhých košilí a monterek a začali sundávat naprosto zničené kolo. Po chvilce měl jejich obličej větší průtok než Niagárské vodopády. Ale jelikož byli hoši šikovní, za necelých dvacet pět minut měl autobus nové kolo a my ostatní alespoň zprovozněnou klimatizaci.

Vaše
Nolmë
zdroj obrázku
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nemi | Web | 8. srpna 2013 v 18:14 | Reagovat

Jéj nechcela bych .. jinak krásný článek =)

2 DK | Web | 8. srpna 2013 v 18:32 | Reagovat

I to se stává. :)

3 Nolmë | E-mail | Web | 8. srpna 2013 v 20:17 | Reagovat

[1]: To asi nikdo :-D Ale díky :)

[2]: Ale proč zrovna mně? 8-O

4 nactileta | Web | 8. srpna 2013 v 22:47 | Reagovat

To dobře pobavilo :D Je to pěkný článek :)

5 Nolmë | E-mail | Web | 9. srpna 2013 v 9:10 | Reagovat

[4]: Pobavilo asi jak koho :D Ale díky ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Co se tolik diskutovaných autorských práv a zdrojů obrázků týče:
Zdroje lze najít pod každým příslušným obrázkem, až na obrázek v perexu, jehož zdroj bývá zpravidla na konci článku. Tyto obrázky povětšinou ještě sama upravuji. Všechny gify pocházejí z tumblr.com. Všechna videa jsou z youtube.com.
Obrázky, použité v rubrice s výtvarnou, tvořivou a fotící tématikou, jsou mnou pořízené, stejně jako všechny ostatní obrázky, u kterých není zdroj uveden. Za případné omyly při zdrojování se omlouvám.
Obrázek na pozadí blogu je odtud.