Zdravím přátelé!

Pokračujte prosím a zhodnoťe jedno z mých výplodů. Není to báseň, není to próza. Ale já jsem od přírody taková "polovičatá".
Zkuste mi tedy věnovat pár minut vašeho času a přečíst si následující literární útvar, který náleží k tématu týden "Introverti".
Možná přeháním a možná to tak prostě je.
Drobounké existence lekající se chaosu.
Společnost je drtí.
Čeká jejich hlavu na stříbrném podnosu.
Skrývající se před zvědavými zraky lidí.
Chladné, zkoumavé oči.
Celou duši jim proslídí.
Utéct od davu, utéct od jsoucna.
Uzavřít se v maličkém pokojíčku ticha.
Nevědět. Nelekat se budoucna.
Samota je lákavá. Nezradí tě.
S ní budeš vždycky sám.
Lepší ztratit se sám v sobě, než v realitě.
Ukrýt se do malé králičí nory.
Nebo se vydat na cestu.
Najít zem bez světa - přejít třeba všechny hory.
Vaše
Nolmë
zdroj obrázku
Krásne. Akoby o mne.