Saďour Tolkien

22. prosince 2013 v 19:22 | Nolmë |  Sledovat
Zdravím přátelé!


Kam se hrabe Rome a Julie...


Máme tady Vánoce (že prý). A pro mě to znamená především volný čas. Zase chvilku žádné starosti se školou...
Když jsem se tedy zdárně prokousala vším tím pečením, uklízením, sháněním a balením dárků, zase jsem po převlice dlouhé době zasedla ke knížkám. Vzhledem k tomu, že status "rozečtená" teď patří celkem třem, nevěděla jsem, ke které zasednout dřív.
Nejdřív padal volba na soudruhy Karamazovi. Jelikož se ale Dostojevskému dokonale podařilo znechutit mi 90% postav, musela jsem knihu po několika minutách odložit. Veršovaná Edda taky nebyla nejlepší volba. Byla ale nutná k tomu, abych si konečně uvědomila, že protentokrát to bude chtít něco nenáročného.
Takže jsem se dostala až k Tolkienovu Silmarillionu. Čímž se dostávám k pointě článku.
Záložka tentokrát spočívala u kapitoly s příběh Berena a Lúthien. Pro neznalé bych mohla jen velice stručně říct, že jde o tragický, ale velice romantický příběh s nakonec celkem šťastným koncem.
Strašně se mi chce říct, jak to bylo neuvěřitelně krásné a úžasné (jako vždy u Tolkienových příběhů). Nemám na to ale dost vyvinuté vyjadřovací prostředky. Takže vám bude muset stačit jenom ten pocit, který k vám vysílám.
Co mě ale zarazilo. Berenovi byla vlkem ukousnuta ruka, ve které držel Silmarill vyříznutý z Morgothovi koruny. Musela jsem se prostě pozastavit nad touto oblíbenou brutalitou. Bez ruky skončil totiž nejen Beren, ale i někteří jeho kogelové z filmů a knih. Připomeňme si třeba Anakina a Luka Skywalkera ze Star Wars nebo mého milovaného Jaimeho Lannistera ze Hry o trůny. Osobně nechávám hlavní postavy svých příběhů umírat ve velkém, ovšem kouzlo toho, že je zbavím ruky či jiné končetiny, jsem ještě neodhalila. K této formě sadismu jsem ještě nepřikročila ... zatím ... :D
A jako další v Silamirillionu následoval příběh Húrinových dětí (na kteroužto samostatnou knihu se v nejbližší době chystám). Opět trochu naznačím o co šlo: jedná se o osudy prokletých Húrinových dětí - Túrina a jeho sestry, příběh tentokrát končí více než nešťastně.
Začátek příběhu probíhá velice poklidně a mírumilovně. Vůbec mi nedocházelo, co se na tomhle může pokazit. Co by hlavní hrdina mohl tak strašného ztratit, že by to mohlo mít tak fatální následky. Ha!
Vraždou několika nevinných či blízkých lidí, incest, sebevražda. Túrinova dobrodružství se v průběhu děje změnila až v příliš špatný vtip a jednomu pak nezbylo nic jiného než facepalm. Něco tak zničujícího pro hlavní hrdiny by nenapadlo snad nikoho.
Tolkiena jsem evidentně podcenila. Pán Prstenů a Hobit je o fajnčarodějích, malých roztomilých hobitech a nějakém drakovi, kterého můžeme usmrtit šípem. Dějiny Středozemě jsou ovšem plné brutálních zákroků proti hlavním hrdinům, které bych nerozdýchala ani já.
Proto Tolkiena miluju. Každé jeho dílo je tak něčím charakteristické a úplně odlišné, i když na stejném základě.

Tak trochu sentimentality na závěr a šťastné, veselé a né moc sadistické :)
Vaše
Nolmë
zdroj obrázku
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lúthien | Web | 12. ledna 2014 v 23:05 | Reagovat

Některé příběhy ze Silmarillionu jsou opravdu síla. Ten o Berenovi a Lúthien patří k mým nejoblíbenějším, ale Húrinovy děti to je opravdu moc velká deprese :D

2 Nolmë | Web | 13. ledna 2014 v 6:55 | Reagovat

[1]: Tolkien by si v tomhle mohl vřele podat ruku s Martinem ;-)

3 Šárka | Web | 18. ledna 2014 v 12:02 | Reagovat

Beren a Lúthien, to je přece grejtyst lávstory evr :). Byl to právě tenhle příběh, který mě donutil přečíst si Silmarillion od začátku. A pak už stačilo jen vyvalit očiska s nechat se Tolkienem "sežrat"
Víš že s těma upadlýma rukama máš pravdu? No kamarádka medička říkala, že člověk by přežil leda tak ukouslé zápěstí, ale přijít o celou paži-to už by bylo zázrak přežít :-D
A Húrinovy děti jsou prostě síla. Tragicky krásný příběh. Tolkien je úžasný. Má tolik rozměrů, tolik krás, tolik...Achjo, slova docházejí :)

4 Bludička | Web | 20. ledna 2014 v 19:52 | Reagovat

:D Tolkien je prostě nejlepší
akorát nechápu, jak můžeš brát Silmarillion jako něco lehčího na čtení. Teda možná v porovnání s dříve jmenovanými knihami... ale já se pořád v tom neskutečným množství jmen ztrácela

5 Nolmë | Web | 21. ledna 2014 v 13:24 | Reagovat

[4]:Samo o sobě se to určitě lehčí knížkou nazvat nedá. Šlo spíš o to, že oproti klasickým dílům se Silmarillion čte jednoznačně lépe (a vůbec nejsem ovlivněná fanouškovstvím :-D )

6 Šárka | Web | 24. ledna 2014 v 20:00 | Reagovat

[5]:: A hlavně to jednou přečíst nestačí :D

7 Jeremiáš | Web | 8. února 2014 v 17:09 | Reagovat

Já měl pro Túrina vždycky slabost :-) byl to drsňák a nenechal se zastavit nikým.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Co se tolik diskutovaných autorských práv a zdrojů obrázků týče:
Zdroje lze najít pod každým příslušným obrázkem, až na obrázek v perexu, jehož zdroj bývá zpravidla na konci článku. Tyto obrázky povětšinou ještě sama upravuji. Všechny gify pocházejí z tumblr.com. Všechna videa jsou z youtube.com.
Obrázky, použité v rubrice s výtvarnou, tvořivou a fotící tématikou, jsou mnou pořízené, stejně jako všechny ostatní obrázky, u kterých není zdroj uveden. Za případné omyly při zdrojování se omlouvám.
Obrázek na pozadí blogu je odtud.