27. ledna 2014 v 20:05 | Nolmë
|
Zdravím přátelé!
Já teda absolutně nechápu, proč mám zrovna tohle potřebu sdělit světu. Ale zase jsem ráda, že jsem se dokopala alespoň k něčemu. Zimní prokrastinace totiž nezahálí ani v nejmenším. Aneb malé okénko do mého všedního života (protože takhle to probíhá prostě pořád).
Ráno je absolutně na nic. Považuji to za krajně nelidské, tohle tahání člověka z mé drahé postele. Možná bych ze sebe měla udělat člověka...
Řasenka je zlo a oční linky ještě větší. A co potom ty vlasy? Proč jsem si je jenom včera neumyla. To je ten úděl inteligentů. Vymýšlet teorie o zániku světa, to jo. Ale aby mě napadlo udělat něco s mýma vlasama, to zase ne.
Ale co. Výsledek je poměrně ucházející. Takhle můžu mezi lidi (nebo aspoň částečně...)
Mám ráda zimu a chladné počasí! Taky se stále hlásím ke Starkům ze severu. Ovšem to, co provozuje naše škola, nezažili ani za Zdí. Koho zajímají dataprojektory? My cheme topení!
Náš učitel fyziky umí člověku opravdu zničit den. Víc bych z té hodiny měla, kdyby prostě odešel. Člověka s větším obsahem lability v mozku jsem ještě nezažila. On je skutečně prvním svého druhu.
Domov, kafé, počítač! Zní to tak geniálně. Voda se vaří a já se jdu jako správný narcista prohlédnout do koupelny (ve skutečnosti jsem tam šla za mnohem závažnějším důvodem, ale myslím, že ten nechce vědět nikdo z vás). Dívám se dívám... a co nevidím! Prsa! Nejsou!Faktem je, že jsem nikdy velikostí svého poprsí nevynikala, ovšem teď tam není nic. No trvalo mi pár minut než jsem zjistila, že chyba je v podprsence, kterou jsem si ráno nedala (celkem mě vyděsil fakt, že jsem byla až tak mimo). Říkala jsem si, že jsem se celý den cítila tak nějak ... volnější. Už vím proč. Navíc mamka to shledala neuvěřitelně zábavným. Díky ní jsem se taky dozvěděla, že mi až do teď unikal význam podprsenek a sice, že jsou na zmenšování a né zvětšování. Tohle by mě nenapadlo (a to bohužel není sarkasmums...).
Nebýt mého nového kámoše (o kterém někdy později) šla bych si hodit mašli. Na nějaké fajn místo v lese...
Bum a bác a je sedm hodin. Jak to ten čas dělá mi zůstane navěky záhadou. Ale jelikož nemám co dělat, sednu k počítači a zase se pokusím něco naťukat na blog. Třeba se mi tentokrát podaří někoho přilákat na mé chabé popisy mých věčných a nekončících stereotypních dní.
Ale kašlu na to. Jdu si udělat kakao abyste věděli!
Vaše
Nolmë
zdroj obrázku
Nevzít si podprsenku? To by se mi snad nikdy nestalo, teda nechci aby se mi to někdy stalo, protože moje kozy když se vypustí z chlívků, tak se rozutečou kam chtěji