Lady středoškolačka

26. dubna 2014 v 15:31 | Nolmë |  Žít
Zdravím přátelé!


Dva dny přijímacích zkoušek přišly a zase odešly. Nervy ze mě tekly až hrůza, nejedla jsem (a né že by to nějak pomohlo mojí váze) a hlava mě bolí ještě teď. Na druhou stranu - někteří byli perfektně v klidu.
Jeden by se až divil, co se mnou udělají jedny hloupé přijímačky na střední školu.



V pondělí, čili den před celým tím "velkým třeskem" mě kamarádky vytáhly ven a na brusle. Což absolutně nezapadalo do mých "to do" věcí na zbytek odpoledne. Konkrétní plán zněl totiž asi takhle: sednout si, pusit si Hannibala a utvrzovat se v tom, že ani ti vykuchaní lidi na tom nejsou tak špatně, jako já. Zkrátka zase jedna z dalších emo chvilek. Možná je nakonec dobře, že se tak nestalo. Alespoň jsem na to všechno na chvilku zapomněla. Ale opravdu jenom na chvilku, protože vidina soudného dne byla přece jenom silnější. Ale dobře. Ve finále ten den tak nějak přešel a já jsem večer, navzdory očekávání, prostě, jednoduše a klidně usnula.
Ráno už tak klidné zdaleka nebylo. Ještě hodinu po probuzení jsem byla schopná leda tak tvářit se jako kakabus a přemlouvat mozek, aby to ještě nevzdával. Vzhledem k mému výrazu u mě v podstatě pořád stála mamka a snažila se mě uklidnit (čímž to nevědomky ještě o padesát procent zhoršila). Nejradši bych se někam zahrabala, ale i navzdory všem nepříznivým okolnostem jsem vyšla z domu (abych se ještě dvakrát vrátila, jelikož nejdřív jsem zapomněla pořadové číslo a potom svačinu).
Větší koncentrace lidí mě nakonec přinutila osobní pocity zminimalizovat, takže jsem byla dokonce i částečně milá na okolí. Tak se stalo, že jsem v klidu přišla na onu školu, v klidu podepsala prohlášení, že jsem zdravá a schopná se testů zúčastnit (zdravá asi jenom proto, že psychiku nikdo nezmiňoval) a v klidu začala.
No a co testy samotné. Haha. Řekněmě to asi takhle: když jsem při prvním testu (obecné studijní předpoklady, 60 úloh) jakž takž vyplnila asi čtyřicet příkladů, dokonce na mě přišly optimistické myšlenky (které jsem během následující minuty ztratila, protože profesorka vyhlásila posledních pět minut).
Následně jsem vyplnila další dva testy a jeden dotazník. Ten z toho všeho byl nejvtipnější, protože když jsem vyplňovala kolonku: "Ohodnoťte o 1 do 10, míru stresu na přijímacích zkouškách na vaši primární školu?", měla jsem sto chutí jim napsat, že ta jejich stupnice je prostě nedostačující.
A tak jsem odcházela z prvního přijímacího dne. Naprosto zničená, s bolestmi hlavy a břicha a já nevím čeho ještě. Fakt, že by mě přijali, se mi zdál neuvěřitelně utopický.
Možná to zapříčinilo i mou náladu ve středu. To jsem byla ještě nepříjemnější, ovšem hlavní bylo to, že jsem zaujala jakýsi ignorantský postoj. Přišla, nepochopila, přesto napsala a zase odešla. To je shrnutí druhého dne do několika slov. A kromě toho, že jeden pan profesor tam byl velice sympatický, k němu nemám co říct.

A závěr? No přijatá, samozřejmě. I když většina lidí překvapená nebyla, se mnou to zamávalo celkem slušně. Umístění bylo následující: nejprve 4. ze 100, a na druhém 20. z 225. Takhle to se mnou vypadá. Téměř středoškolačka, téměř studentka gymnázia.

A i když jsem se z toho málem zbláznila, za tenhle pocit to stálo. Teď jdu spálit všechny ty počmárané A4 a knížky se cvičnými příklady někam hodně hluboko zakopat.

Vaše
Nolmë
zdroj obrázku
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Co se tolik diskutovaných autorských práv a zdrojů obrázků týče:
Zdroje lze najít pod každým příslušným obrázkem, až na obrázek v perexu, jehož zdroj bývá zpravidla na konci článku. Tyto obrázky povětšinou ještě sama upravuji. Všechny gify pocházejí z tumblr.com. Všechna videa jsou z youtube.com.
Obrázky, použité v rubrice s výtvarnou, tvořivou a fotící tématikou, jsou mnou pořízené, stejně jako všechny ostatní obrázky, u kterých není zdroj uveden. Za případné omyly při zdrojování se omlouvám.
Obrázek na pozadí blogu je odtud.