2. srpna 2014 v 12:34 | Nolmë
|
Zdravím přátelé!
Nevykládejte si název článku nějak špatně. Ono to nemá být o pohrdání těmahle věcma. Jenom jsem nemohla najít jiné označení pro ostatní činnosti, které s tím souvisí, jako třeba zdravá výživa apod. A co že to tady vlastně dělá? Řekněme, že podlehnout módě nemusí být vždycky tak úplně na škodu.
V poslední době velký trend. Věnovat se fitness a zdravému stylu života všeobecně. Vážně, cvičit, jíst zdravě (nebo o tom alespoň psát a zveřejňovat fotky vašeho břicha, které se během týdne smrsklo o dva milimetry) je poslední dobou skoro společenská povinnost. První vyšší teploty stačily k tomu, aby vypuklo pravé hubnoucí šílenství. Pravda, zapojila jsem se, ovšem tuším, že už někdy v únoru? Je to možné? Jo, tehdy začaly první pokusy.
Cvičení
Jednou za týden se tkusmo protáhnout, udělat pár sklapovaček, parodovat kliky. A hned na to jsem stála před zrcadlem a očekávala převratné bujení svalů a ubývání tuků. Jó, staré dobré časy.
zdroj
Vydrželo mi to asi měsíc. Pak už mi to přestalo snažit. Navíc začala kamarádka mluvit o různých videích na YouTube, webových stránkách a podobných věcech. Nemůžu přece zůstat pozadu! Takže jsem na to koukla taky. Heh, pojem cvičení nabral nových rozměrů. Začala jsem to hltat po velkém. Projížděla jsem různé challenge, tipy a triky na "krásný zadeček a bříško" (jeez...), - všechno samozřejmě nejrychlejší, nejefektivnější, nejjednoduší a zábavné! Jak jinak, žeano. Dokonce jsem se pustila do 30ti denní challenge. Jenomže vysněná postava jaksi pořád nic. Asi bylo na čase udělat další krok.
Jídlo
Po nulových účincích jsem se jakoby náhodou dozvěděla, že vám nekonečná dřina ani náhodou nestačí, jelikož většina těch "kouzel" je ve vašem stravování. Aha. To mi nikdo neřekl.
zdroj
Takže studování začalo nanovo. A doteď jsem z něj řádně zmatená, jelikož se nikdo nemůže shodnout na tom, co je vlastně pro organismus nejlepší. Ale fajn. Pro začátek jsem začala tak trochu odbourávat čokolády a sladké všeobecně (né úplně samozřejmě, nejsem sebevrah), dodržovat svačinky typu: jedno jablko na odpoledne, a alespoň trochu se navést do zdravé výživy (což si teda celkem pochvaluju, to je zase fakt). Musím se poplácat po rameni, zatím se držím celkem obstojně. Ono k tomu převážně přispívá i to, že jsou prázdiny a mám teď na přípravu jídla a tak přímo eony času, ale nějaký nový školní rok mě přece neorzhází ... nebo jo?
Následky
Chytlo mě to. Snad už by se tady dalo mluvit i o nějakém lehkém stupni závislosti. I když se snažím cvičit nějakou tu půlhodinku denně (což teda není mnoho), je to fajn odreagování (funguje to na stejné bázi, jako psaní nebo čtení, řekla bych) a ten pocit, když nakonci vašeho prostě a jednoduše padnete na hubu, je někdy k nezaplacení. A kdyby vám snad chyběla motivace k začátku, prý pomáhajé nějaké ty motivační texty a obrázky, kterých je internet plný. Mně to nepomáhá (pomáhá, akorát tak dostat se do depresí), ale dalším X lidem zjevně ano. Čili na mě nehleďte, někde za deset let si stanovte datum, do kterého chcete být podle sebe "dokonalí" (protože dřív to nestihnete) a začněte právě teď, protože čas vám běží.
Vaše
Nolmë
zdroj obrázku
https://scontent-a-cdg.xx.fbcdn.net/hphotos-xfp1/t1.0-9/10552382_658719397557334_6514063484189479929_n.jpg - přesně tak! :)
Nevadí mi jíst zdravě, ale nikdy to nevydržím. Když celý den jím zdravě, tak si večer musím prostě dát nějakou tu sušenku nebo něco, co obsahuje spoustu cukru a tuku, abych se psychicky nesložil.. jenže jakmile se do toho poprvé zakousnu, tak se nezastavím, do té doby, dokud nevyluxuje celej špajz a ledničku.
A cvičení? Maximálně pět minut, potom je mi na umření. 