Tak nějak zvláštně

19. října 2014 v 18:41 | Nolmë |  Žít
Zdravím přátelé!


To je asi nejvhodnější odpověď na otázku: jak se vede? Nechápu to ještě víc než kdy jindy. Uvědomovala jsem si, že jsem tak nějak vstoupila do další fáze života a že to bude jiné. Jiné! Né od základů překopané!



Abychom to vzali tak nějak od Adama. Už to budou dva měsíce, co jsem na gymplu. Vlastně se teda nestalo nic, co by bylo vhodně na zapsání do kroniky. Vlastně to bylo naprosto typické: první den všichni seděli jak zařezaní, na adaptačním kurzu jsem se tak zadaptovali až jsme byli úplně zadaptovaní, zjistili jsme, že jsme de facto parta fajn lidí, vyčlenili outsidery (ó ano ...) a začali se nazývat kolektivem. A víte co? Je to fajn. Přesněji je to strašně fajn. Zvláště potom, když to porovnám se základkou. Co vám budu říkat - nebe a dudy. Kdyby to mělo zůstat jen o lidech, byla by to úplná nirvána. Jenomže tady máme taky učení, žeano. A to je hlavní důvod mého hlubokého prdění na blog.

Chtěla jsem to už od začátku chytit za správný konec, a tak jsem s přípravami do školy začala už po prvním týdnu (kdy se v sešitech nacházela sotva jedna popsaná A4). Do toho nejrůznější zařizování a shánění věcí, no a neaktivita začala pomalu ale jistě klepat na dveře. Příjedy okolo páté hodiny a to nekřesťanské vstávání hold udělalo svoje. Když jsem se pak někdy dostala k počítači, hlavou se mi spíš honily myšlenky na zířejší zkoušení a všechny ty hrůzy, co mě ve škole zase čekají. Nějaké duchaplné úvahy byste ze mě prostě nedostali.

Spolu s novou třídou tady jsou teda i hektolitry nových lidí. A snad i to zapříčinilo něco, co jsem nikdy (ani v těch nejodvážnějších snech) nečekal. Ušetřím vás detailů a do éteru vypustím jen toto: aktuálně jsem terčem zájmu (vážného zájmu) dvou kluků. Normálních seriózních kluků. Oh my. Snažím se to svést na zvětšení ozonové díry nebo tak něco, protože jinak si to nedokážu vysvětlit. Nedokážu si to vysvětlit, nedokážu to pochopit, můj mozek to odmítá akceptovat. Takže, co dělám? Sedím a poťouchle se culím. Nejradši bych se kopla do zadku.

To by bylo. S vážným výrazem ve tváři říkám, že tohle je, alespoń doufám, poslední plkání o škole, protože už to nemůžu ani cítit. Všechny informace o tom, jak se mi daří, jak známky a bla bla bla, jsem řekla už nejmíň půlce světa a to hned několikrát. Naposledy. Čili jestli někoho snad zajímají informace tohoto typu, říkám tradičně a nezaměnitelně: dobrý.

Jinak děkuji za pozornost, protože já sama bych to asi nedočetla. Doufejme, že bude líp.

Vaše
Nolmë
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 naoki-keiko | Web | 26. října 2014 v 21:28 | Reagovat

Abych řekla pravdu na zájem dvou kluků (nebo i jenom jednoho) v jedné třídě dej bacha, nemusí to vyjít a až k maturitě ti to setkávání se v jedné místnosti bude nepříjemné. Nám ve třídě se to stalo a je to nepříjemné pro celý kolektiv ;-), ale pryč od toho a hodně štěstí, prvák bývá těžší ^^

2 Nolmë | E-mail | Web | 27. října 2014 v 16:50 | Reagovat

[1]: celé je to těžce YOLO, díky za radu! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Co se tolik diskutovaných autorských práv a zdrojů obrázků týče:
Zdroje lze najít pod každým příslušným obrázkem, až na obrázek v perexu, jehož zdroj bývá zpravidla na konci článku. Tyto obrázky povětšinou ještě sama upravuji. Všechny gify pocházejí z tumblr.com. Všechna videa jsou z youtube.com.
Obrázky, použité v rubrice s výtvarnou, tvořivou a fotící tématikou, jsou mnou pořízené, stejně jako všechny ostatní obrázky, u kterých není zdroj uveden. Za případné omyly při zdrojování se omlouvám.
Obrázek na pozadí blogu je odtud.